CHKO České středohoří

V konci třetihor a ve čtvrtohorách se utuhlá tělesa vlivem eroze a odnosu hornin dostávala na povrch. Raná, Oblík, Srdov a Brník patří k dokonalým ukázkám vypreparovaných sopečných těles.

Krajinu dále formovaly i klima a voda. Vodní toky vytvářely hluboká údolí, skalnaté rokle a soutěsky, které jsou dnes už většinou bezvodé. Labe rozděluje České středohoří tzv. Českou bránou na dvě části.

Na východě je to Verneřické středohoří (Sedlo, 726 m) a západě Milešovské středohoří s nejvyšším vrcholem Milešovkou (837 m). Chráněná oblast má rozlohu 107 000 ha.

Protože leží v deštném stínu hor, patří území k nejteplejším a nejsušším v Česku. Výhřevný a výživný podklad s teplým a suchým podnebím umožnil růst lesostepních a stepních druhů, k nimž patří koniklec luční i otevřený, divizna brunátná, hlaváček jarní, tařice skalní, hvězdnice alpská, kavyly aj.

Z botanického hlediska řadíme Středohoří k nejbohatším územím.

V okolí Loun najdeme pěkné kavylové stepi (Oblík, Raná) a místy porosty dubu šipáku.
V Milešovském středohoří převládají doubravy a dubohabrové háje, na sev. svazích a ve vyšších polohách bučiny, někde nahrazené smrkovými monokulturami.
Na lučních enklávách se vyskytuje upolín nejvyšší, v potočních nivách bývá hojná bledule jarní. K ohroženým druhům patří koniklec otevřený, včelník rakouský, kapradinka skalní, kavyly a vstavačovité.

Zalesněná je necelá třetina území a nejrozšířenější jsou dubové porosty, ve vyšších polohách převládají smrky. Na svazích a vrcholech hor rostou buky, na balvanitém terénu a sutích jasany a kleny.
Z kulturních plodin se daří meruňkám a broskvím, ale sadů v posledních letech ubývá, i když kraj bývá nazýván Zahradou Čech a proslul stejnojmennou ovocnářskou a zahradnickou výstavou v Litoměřicích.

České středohoří má také bohatou historii, byly tu nalezeny památky na kulturu únětickou (2000–1500 př. n. l.), lužickou i knovízskou. Vrcholy četných kopců zdobí pozůstatky hradů (Hazmburk, Košťálov, Střekov, Oparno). Navštívit můžeme některý ze zámků (Ploskovice, Velké Březno, Benešov nad Ploučnicí) i církevní památky (Litoměřice). Dochovaly se krásné roubené a hrázděné chalupy a usedlosti. Podívat se můžeme do skanzenu lid. architektury a bydlení v Zubrnici.

Za výchozí místa můžeme považovat také Ústí nad Labem a Lovosice.