CHKO Jeseníky

Horskou a místy i vysokohorskou krajinu charakterizují široké hřbety, které vznikly za tektonických zdvihů v třetihorách.
Naproti tomu následná eroze vyhloubila hluboká údolí, jimiž protékají horské říčky, např. Divoká a Hučivá Desná nebo Střední a Černá Opava.

Z geologického hlediska lze území rozdělit na dvě části, oddělené Červenohorským sedlem (1010 m). V severní tzv. keprnické jednotce převažují ruly a svory, v jižní jesenické jednotce fylity, místy břidlice a křemence. Ojediněle se objevují hlubinné vyvřeliny žulového typu. Hrubý Jeseník byl silně ovlivněn čtvrtohorním zaledněním. Intenzivní mrazové procesy proto měly velký vliv na modelování strmých svahů v karech Velké a Malé kotliny, vrcholových izolovaných skalisek (Petrovy kameny, Vozka, Pecný) a rozsáhlých kamenných moří (na Břidličné hoře, Ztracené kameny). Občas se objevují i vzácné kamenné polygony (na Břidličné hoře) a půdní kopečky zv. thufury v oblasti Keprníku.

V nejchladnějších polohách se dochovaly arktické a alpinské druhy rostlinstva, teprve později se objevily druhy karpatské nebo teplomilnější flóry, např. hvozdík kartouzek, kopiník evropský nebo bříza pýřitá karpatská. K nejzajímavějším patří dva zvonky, zvonek vousatý a zdejší endemit zvonek český jesenický, k nejnápadnějším porosty větrnice narcisokvěté, která na přelomu května a června vytváří na hřebenech bílé koberce. Najdeme tu i četná rašeliniště (Praděd, Šerák-Keprník, Rejvíz, Skřítek). Původní jedlobukové porosty byly ve většině částí nahrazeny smrčinami.

Ani složení fauny není původní. V první třetině 20. stol. sem byl dovezen kamzík horský, vzácně se vyskytuje rys ostrovid, tetřev hlušec, jeřábek lesní, ořešník kropenatý ad.

Nad horní hranicí lesa, tedy v nadmořských výškách kolem 1350 m, se táhnou vysokohorské louky, místně zvané hole. Bezlesé hřebeny tak nabízejí turistům daleké výhledy.

Území patří k nejdeštivějším oblastem republiky a bystřiny při velkém výškovém rozdílu vytvářejí ve skalních stupních místy působivé vodopády (Bílá Opava).
Dostatek vody mj. vedl k vybudování technicky zajímavého díla, elektrárny a přečerpávací nádrže Dlouhé stráně na Divoké Desné.
Údolní nádrž je propojena s nádrží na širokém hřbetu Mravenečníku (1343 m) a výškový rozdíl mezi oběma nádržemi je téměř 511 m (možnost exkurze).

Významné jsou i zdroje minerální železité kyselky (Karlova Studánka) a voda je využívána k léčbě studenými Priessnitzovými zábaly v Lázních Jeseník a Lipová-lázně).

K zajímavostem oblasti patří i dřevěná architektura lázeňských domů v Karlově Studánce, kde je v lázeňském parku expozice hornin.