CHKO Kokořínsko
Území (27 200 ha) je charakterizováno neobyčejným typem krajiny, s kterým se jinde v republice nesetkáme. V rovinatých loukách, v borových nebo smíšených lesích se před vámi náhle objeví okraj rokle se strmými skalními stěnami nebo skalisko porostlé borůvčím.
Objednat knihu
Napsali o turistické encyklopedii
Labské Pískovce
Český ráj
Národní park Podyjí
Může za to geologická minulost oblasti.
Pískovce se zde ve formě písků usadily před 80–90 miliony let.
Po ústupu moře vytvořily rovnou tabuli, jejíž povrch se dnes nachází v nadm. výšce kolem 400 m. Tektonické pohyby tabuli rozlámaly, přičemž vznikla síť svislých puklin, jimiž protékala srážková voda.
A tak byly pukliny dále narušovány ve stovky roklí a kaňonovitých údolí zvaných doly. Největší údolí vytvořily toky Liběchovky (Liběchovský důl) a Pšovky (Konrádovský a Kokořínský důl).
Boční rokle jsou většinou písčité a bezvodé.
Za sopečné činnosti v mladších třetihorách pronikly mohutnými vrstvami pískovce znělcové, trachytové a čedičové lávy a vytvořily kupovité pahorky jako je Vlhošť, Velký a Malý Beškovský vrch, Nedvězí, Korecký vrch nebo Vrátenská hora.
Specialitou Kokořínska jsou rozmanité drobné tvary reliéfu, které v jiných pískovcových oblastech nenajdeme.
Jedná se především o širokou škálu voštin, drobných jamek připomínajících včelí plástve, na skalních stěnách v Kokořínském dole, Kaninském dole, v tzv. Bludišti a ve Skalním městě nad Planým dolem.
V každé lokalitě mají voštiny trochu jiný charakter.
Rozšířené jsou na Kokořínsku tzv. želivce, tedy železité inkrustace, které zpevňují určité polohy v pískovci.
Jsou to ploché desky ve svislých stěnách (PP Kamenný vrch u Křenova a Špičák u Střezivojic).
Nejnápadnější jsou skalní útvary zvané Pokličky při ústí údolí Močidla do Kokořínského dolu.
Na protilehlé straně, tedy ve směru k obci Jestřebice, se tyčí Jestřebické pokličky. Jde o zbytky vrstvy silně železitého pískovce až slepence, které svou odolností kryjí podstavce pod nimi.
K hlavním, tedy Mšenským pokličkám se snadno dostaneme z místa zv. Cikánský plácek, které slouží jako parkoviště.
Území CHKO lze rozdělit na dvě části. Za centrum jižnější a větší můžeme považovat Kokřínský důl s hradem Kokořín, Housecké vrchy se zámkem Houskou a rozhledový vrch Nedvězí (458 m).
Centrem severnější části je Vlhošť (614 m, nejvyšší vrchol CHKO) s okolím.
Do již. části to je neblíže z Mělníka, Liběchova nebo Štětí. Do sev. části z Dubé, Mšena nebo vzdálenější České Lípy.
Vegetace oblasti je poměrně jednotvárná, protože původní porosty byly nahrazeny borovými nebo smrkovými monokulturami.
Zajímavé suťové lesy a vegetaci skalních stepí dosud najdeme na osamělém kuželu Ronova. Kromě běžné fauny se z ptactva vyskytuje vzácný jestřáb lesní a krkavec velký.
K turistickým lákadlům Kokořínska, kterému se také říká Máchův kraj, patří obce se zachovanými stavbami lid. architektury, především roubenými a hrázděnými domy.
