CHKO Litovelské Pomoraví

Leží v Hornomoravském úvalu a tvoří ji jemnozrnné říční usazeniny a štěrkové nánosy, v nichž řeka meandruje a vytváří četná souběžná i slepá ramena. Systém větvení koryt byl ovlivněn i středověkým selskými hrázemi, které měly zabránit zaplavování hospodářsky využívané půdy v časech povodní.

Dodnes se zde zachovaly rozsáhlé lužní lesy s bohatou vegetací.

V tzv. měkkém luhu (vlhčí polohy) rostou olše, topoly, vrby a jasany, v sušších polohách, tedy v tzv. tvrdém luhu, jsou to duby, jilmy, olše, habry a buky.

V podrostu najdeme mnoho chráněných druhů rostlin včetně bledule jarní, upolínu evropského a vyššího, lýkovce obecného, kosatce žlutého i sibiřského ad.

Ve slepých ramenech sídlí mnoho ptačích druhů, např. kulík říční, ledňáček říční nebo čáp černý. Z obojživelníků se vyskytuje čolek obecný, velký i horský, z plazů ještěrka živorodá a užovka obojková, objevuje se tu vydra a úspěšně byl vysazen bobr evropský.

Mokřady byly zařazeny na seznam tzv. Ramsarské konvence o celosvětové ochraně mokřadů a řada z nich byla vyhlášena přírodními památkami a rezervacemi, které chrání především lužní lesy, kde kromě bohatého ptactva žije i bobr.

Na území CHKO zasahuje také Mladečský kras s jeskyněmi.