CHKO Slavkovský les
Do současného ohraničení oblasti (60 400 ha) patří, nebo částečně zasahují geomorfologické jednotky krušnohorské soustavy: Slavkovský les, Tepelská vrchovina, Doupovské hory, Chebská pánev a z Podčeskoleské pahorkatiny část Tachovské brázdy. Nejvyšším vrcholem je Lesný (983 m).
Objednat knihu
Napsali o turistické encyklopedii
Labské Pískovce
Český ráj
Národní park Podyjí
Do současného ohraničení oblasti (60 400 ha) patří, nebo částečně zasahují geomorfologické jednotky krušnohorské soustavy: Slavkovský les, Tepelská vrchovina, Doupovské hory, Chebská pánev a z Podčeskoleské pahorkatiny část Tachovské brázdy.
Nejvyšším vrcholem je Lesný (983 m).
Krajinný ráz oblasti je pro potřeby ochrany přírody členěn do deseti krajinných celků.
Ústřední lesnatá část na jihozápadě má horský charakter a mezi lesními komplexy jsou vrchovištní rašeliniště.
Zde leží Kladská a Prameny. Severněji je celek kdysi hustě osídlené krajiny důlních revírů a zaniklých obcí.
Zaujímá Hornoslavkovsko a širší okolí Rovné, která byla v 60.–70. letech 20. stol. vybudována„na zelené louce“ jako vzorová socialistická vesnice z panelových domů.
Jz. až sev. svahy CHKO mají charakter hornatiny a jsou lokalitami nejznámějších lázeňských míst i řady přírodních vývěrů kyselek.
Je to pásmo od Mariánských Lázní přes Lázně Kynžvart nad Chebskou a Sokolovskou pánev, ke starobylému Lokti a kaňonem Ohře ke Karlovým Varům a k Doupovským horám.
Východní část oblasti je oddělena malebným údolím Teplé, kterým prochází žel. trať a silnice.
Na horním toku Teplé je krajina utvářená již od středověku zemědělskou činností, v nedávné minulosti poznamenaná kravíny a skladovými halami, v přítomnosti znetvořená stáčírnami minerálních vod.
Na jejím okraji leží město a Klášter Teplá. Pro hluboko zaříznuté údolí Teplé o něco severněji, je typická úzká říční niva s lesnatými svahy a sídly, z nichž vyniká Bečov nad Teplou.
Vrchovinná krajina na severovýchodě se vyznačuje dalekými panoramatickými výhledy.
Dominantními jsou v ní vulkanické vrchy s Andělskou Horou. Zcela na jihu CHKO je podobná krajina s údolími Jilmového a Kosího potoka a bývalým hornickým městem Michalovy Hory.
Prehistorické osídlení se přírody dotklo jen po okraji oblasti.
Také cesty, spíše obchodní stezky, doložené ze středověku, neměly pro vývoj přírody určující význam.
Ten nastal až v důsledku využívání přírodních zdrojů, začínajícím ve středověku a souvisel s německou kolonizací pohraničních území Čech.
Fáze zakládání klášterů a jejich zemědělských statků byla první, ale co do proměny území stále ještě málo významná. Zřejmě souvisela i s prospektorskou činností k vyhledávání zdrojů nerostného bohatství.
S rozvojem hornictví a s rozrůstáním hornických měst i osad došlo k mnohem většímu mýcení a postupně byl zlikvidován původní přirozený les, nahrazený rychle rostoucími dřevinami, především smrkem.
Význačná flóra a fauna v historickém vývoji byla značně druhově ochuzena jak v lesních, tak v zemědělsky obhospodařovaných částech.
Poválečné vysídlení obyvatelstva však z hlediska rozvoje flóry a fauny mělo určitý pozitivní vliv.
Nelze ovšem tvrdit, že by byl jednoznačný, protože např. luční společenstva vyžadují minimálně údržbu sečením.
Je tak ošetřováno několik luk s orchidejovitými nebo hořcovitými rostlinami. Významná je flóra hadcového hřbetu. Ozdobou oblasti jsou mokřadní louky s upolíny, vstavači a kosatci sibiřskými.
Z nežádoucích rostlin sem byl zavlečen bolševník velkolepý, jehož porosty sice zaujmou, ale při doteku se můžeme dočkat nepříjemných „spálenin“.
Pokud jde o zvířenu, kromě běžných druhů se tu objevuje rys ostrovid, vydra říční nebo čáp černý.
Nejsnáze lze spatřit kriticky ohroženého sysla obecného, který okupoval karlovarské golfové hřiště a stal se jeho maskotem.
