Národní park Podyjí

Národní park zahrnuje nejen údolí Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem, ale i okolní svahy a část území podél jejich horních okrajů. Řeka zde tvoří státní hranici a za ní navazuje rakouský NP Thayatal a rozlohou 1400 ha.

NP Podyjí leží v Jevišovické pahorkatině, geologický podklad tvoří většinou ruly a fylity, ve střední části vápence a na východě hlubinné vyvřeliny žulového typu. Řeka je zde zahloubena do tvrdého skalnatého podkladu a vytváří v něm několik meandrů, místy protéká vlastními nánosy s porosty charakteru lužních lesů.

Skalnaté výchozy v horních částech svahů podlehly mrazovému zvětrávání, a tak na nich vznikly mrazové sruby a pod nimi rozsáhlá suťová pole. Ta jen velmi pomalu zarůstají vegetací a vytvářejí vlastní mikroklima, vhodné pro život bezobratlých, např. chladnomilného hmyzu, pavouků ap.

Tím, že řeka meandruje, dochází ke střídání světových stran, k nimž jsou svahy obráceny. Na svazích obrácených k jihu najdeme rostliny teplomilné a suchomilné, na sev. svazích pak chladnomilné a vlhkomilné.
Na území parku se vyskytuje zhruba 1300 druhů vyšších rostlin a asi sto z nich patří do seznamu ohrožených.

Roste tu např. dřín, višeň mahalebka, skalníky, růže, muk, brslen evropský a bradavičnatý, kalina tušalaj, ze vzácnějších bylin střevičník pantoflíček, brambořík nachový, na skalních stepích lomikameny, kosatec různobarvý nebo třemdava bílá.
Teplomilné lesní porosty tvoří doubravy a habřiny, místy s lípami, a borové lesy. Chladnomilnější jsou bučiny s jedlí, tisem, javorem klenem atd.
Po vymýcení původních doubrav ve středověku přetrvala rozsáhlá vřesoviště. Z fauny tu žijí zajímaví zástupci hmyzu, např. kobylka sága, kudlanka nábožná, pakudlanka jižní, ploskoroh pestrý apod.